Vizuální identita pro ICOM Praha 2022. Rozhovor s grafikem Miroslavem Roubíčkem.
Jaký je Váš vztah k muzeím a galeriím?
Je to přirozená součást jak mé profese designéra, tak i jako člověka. Muzea a galerie mi poskytují nevyčerpatelný zdroj inspirace a vzdělávání.
Co Vás lákalo na tvorbě vizuální identity pro nejvýznamnější muzejní akci na světě – 26. Generální konferenci ICOM (International Council of Museums), která se uskuteční ke konci srpna 2022 v Praze?
U nás ve studiu si dáváme poměrně záležet na tom, jakým projektům budeme věnovat svou pozornost a v neposlední řadě nás samozřejmě zajímají konkrétní lidé stojící za projektem. Kromě skvěle fungujícího organizačního týmu nás zaujalo i samotné téma konference. Cítili jsme i velkou podporu a důvěru v naše schopnosti, a to jak od českých představitelů ICOM, tak při prezentaci návrhu členům exekutivy ICOM, kteří pracují v různých světových muzeích.
Pro grafického designéra je jistě důležité znát příběh a myšlenku značky nebo produktu, jehož grafický vizuál tvoří. Setkal jste se někdy v minulosti s Mezinárodní radou muzeí ICOM, popřípadě věděl jste, o jakou instituci se jedná a co je jejím posláním?
Se značkou Mezinárodní rady muzeí ICOM jsme se setkali již několikrát, nicméně vždy se jednalo jen o dílčí, participační způsob. Až nyní máme tu možnost přímé a konkrétní realizace pro tuto značku.
ICOM má svou mezinárodní podobu loga. Můžete vysvětlit proč a jakým způsobem logo Generální konference navazuje na logo mezinárodní organizace ICOM?
Přestože vnímáme samotnou značku Generální konference ICOM jako autonomní vizuální prvek, chtěli jsme, aby se logo odkazovalo k logu mezinárodní organizace ICOM. Striktně se tedy držíme typografického řešení, nepracujeme s dodatečnými vizuálními elementy. Písmo, resp. jednotlivé litery v logu zastupují určité tematické oblasti – historické artefakty, jedinečná architektura, technické památky, designové ikony…a právě první litera odkazující se na historii je stejná jako první litera v logu ICOM. Tím se obě loga vzájemně vizuálně propojují. Nekonkurují si, ale naopak se přirozeně doplňují. To bylo naším hlavním cílem!
Svůj význam má každá litera: I jako ICOM, C jako contemporary, O připomíná kubistickou typografii typickou pro Prahu, nebo půdorys letohrádku Hvězda či benzenové jádro – to vše je součástí českých muzeích. Litera M evokuje cestu do muzeí nebo třeba cestu na generální konferenci.
Jaké bylo zadání vizuálu ICOM Prague 2022 a do jaké míry se zadání podařilo naplnit?
Ještě před samotným kreativním procesem jsme společně s organizační skupinou hledali pravý význam sloganu „The Power of Museums“. Zároveň nám pomohla myšlenka představení města Prahy jako platformy open air museum. Hlavním leitmotivem se tak stal dialog napříč historickými obdobími, jejich artefakty či muzejními obory. To vše jsme stylizovali do jednoduchých tvarů, které kompozičně vzájemně tvoří harmonický celek. Myslím, že se podařilo hravým způsobem přiblížit princip a poslání konference.
Jaké faktory a momenty Vám pomohly či Vás ovlivnily v procesu tvorby kompletního vizuálu?
Chtěli jsme, aby se zadavatelé stali nedílnou součástí kreativního procesu a měli možnost plně ovlivňovat směřování vývoje identity. Nám autorům to pomohlo mít přímou zpětnou vazbu. Identita prošla poměrně náročným vývojem, podrobena mnoha diskuzemi, ale zpětně to hodnotím jako přínosné i z kreativního hlediska.
Vizuál Generální konference ICOM Prague 2022 hodně pracuje s konkrétní barevnou paletou. Jakým způsobem jste vybíral specifické barvy a jejich odstíny?
Od samého počátku bylo jasné, že vizuální identita Generální konference ICOM by měla představit tuto událost atraktivním způsobem. Chápeme ji jako paletu různých témat, jako pestrou multižánrovou platformu nabízející mnohostranný dialog – to vše se propisuje do výrazného, barevného spektra signálních barev.
Jak probíhal výběr předmětů, se kterými vizuál celé konference pracuje? O jaké předměty se jedná a proč jsou ve vizuálu důležité?
Záměrně jsme vybírali ikonické artefakty, které se vztahují k jednotlivým tématům. Bylo to nutné i z důvodu snadné identifikace na mezinárodní úrovni. Najdeme zde jak sošku Věstonické Venuše, Sutnarův čajový set, známou hračku kocoura od Libuše Niklové, aeroplán z Technického muzea v Praze, kubistickou židli od Pavla Janáka a další. Česká republika a její muzea představují nevyčerpatelný kaleidoskop inspirace.
Dle grafického konceptu se vizuální identita akce propíše téměř do všech složek konference, logem počínaje, mobilní aplikací konče. Můžete nastínit kde všude se bude vizuál Generální konference ICOM Praha 2022 objevovat?
V současné chvíli je vypracován poměrně obsáhlý design manuál, který kodifikuje většinu komunikačních materiálů. S vizuální identitou se tedy budete setkávat jak v hlavní kampani Generální konference ICOM, sociálních sítích, programových katalogů, sborníků, merchandising nevyjímaje.
S ohledem na grafický vizuál se dá se říct, že maskotem Generální konference se stala ikonická hračka kocoura Líby od Libuše Niklové. Jak výběr tohoto “maskota” hodnotíte a máte vy sám nějaké vzpomínky na tuto československou ikonickou hračku, v dnešní době již unikátní designový objekt?
Každá taková unikátní událost by vlastně měla mít jeden zástupný prvek, se kterým si tuto akci připomenete. Je to jakási vizuální vzpomínka. Skvěle to funguje u různých sportovních her, Olympiád apod. Pokud je „maskotem“ Generální konference kocour od Libuše Niklové, pak je to samozřejmě správně. Myslím, že bych ještě někde našel zažloutlou fotografii z dětství, kde právě kocour byl mým vytouženým vánočním dárkem.
Přijdete se na generální konferenci ICOM Praha 2022 podívat?
Pokud mi to mé časové možnosti dovolí, tak velmi rád.
Miroslav Roubíček, Studio COLMO
Společně s Markétou Hanzalovou studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v Ateliéru písma a typografie pod vedením Prof. Jana Solpery a Františka Štorma. V roce 2008 založili studio COLMO, které se zabývá designem značek, identit, publikací, výstav, online projektů a dalších formátů vizuální komunikace a brandingu. Pracovali pro Český rozhlas, Česká centra, z muzeí pro Galerii hlavního města Prahy, Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Židovské muzeum v Praze.